Raná historie

Raná historie

Co se stalo do konce devatenáctého století.

Za krále Přemysla Otakara byly postaveny královské hrady Buchlov a Bzenec. Z těchto dob lze vysledovat vznik Bzeneckého panství, jehož součástí byl i Hostějov. První písemná zmínka je až v zemských deskách z r. 1371, kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkazuje synům i toto panství bzenecké a vyjmenovává všechny vsi včetně Hostějova. Po roce 1456 nepatří již bzenecké panství mezi královský majetek.

Vystřídala se řada vlastníků, po roce 1587 počíná na bzeneckém panství dlouhodobé hospodaření pánů z Pruskova. I základ znaku obce heraldik převzal z jejich erbu.

Významným dokladem je i jejich urbář z roku 1604, kdy máme k dispozici první seznam všech patnácti hospodářů v Hostějově, a to i s jejich poplatky a robotami.

Třicetiletá válka celý kraj nesmírně zpustošila. Vpády Švédů, Uhrů a Turků za sebou zanechaly vyrabovaný kraj a byly odvlečeny desetitisíce lidí. Podle údajů z r. 1656 v Hostějově zůstalo 7 osídlených domů, v některých okolních vsích ještě méně. Útrapy kraje pokračovaly dalšími vpády Turků v r. 1663, Kuruců r. 1704 a 1709, trojí morovou epidemií a epidemií cholery, při níž v r. 1836 zemřelo v obci 24 lidí.

18. století znamenalo zklidnění života, ale i utužení robotních povinností. Na panství nastal rozvoj vinařství - Hostějov měl 15 měřic vinic.Rokem 1806 přešlo bzenecké panství na rod Ditrichštějnů.

Zrušení roboty bylo dovršeno zákonem z r. 1850, kdy celé obce měly možnost vykoupit se ze všech poddanských vazeb. Hostějov se vykoupil sumou 2538 zlatých v r. 1853.

Roku 1869 měl Hostějov již 23 domů a 110 obyvatel. Škola zde však nikdy nebyla. Do obecné školy chodili žáci do Syrovína, do měšťanky do Bzence, později do Osvětiman, kam byla obec přifařena. v r. 1874.

Na přelomu 19. a 20. století byl postaven obecní domek (1874),  byla zbudována obecní štětovaná cesta do Syrovína (1902) a pevná silnice do Újezdce (1905).